Učíme v souvislostech a do hloubky
Učíme projektově a badatelsky. Propojujeme předměty s reálným světem. Podporujeme tvořivost, umělecké výstupy i hlubší porozumění tématům.
Učíme projektově a badatelsky. Propojujeme předměty s reálným světem. Podporujeme tvořivost, umělecké výstupy i hlubší porozumění tématům.
Vědomě budujeme dobré vztahy mezi dětmi, učiteli, rodiči, komunitou a obcí. S dětmi mluvíme s respektem a učíme je spolupráci i demokratickým principům. Rodiče jsou naši partneři.
S dětmi sdílíme plány a cíle učení. Vedeme je k sebereflexi a práci s chybou. Místo známek používáme slovní hodnocení a formativní zpětnou vazbu.
Pohyb je přirozenou součástí školního dne. Do výuky zařazujeme pohybové aktivity, učení v terénu a venkovní přestávky. Součástí roku jsou výpravy a puťáky. Družina funguje celoročně převážně venku.
Namísto memorování vzorců a algoritmů děti objevují matematické zákonitosti. Učí se logickému myšlení a způsobu, jak na řešení přijít samy.
Vybraná témata zastřešují po dobu několika týdnů výuku v jednotlivých předmětech. Můžeme tak jít do hloubky a nahlížet problematiku z různých úhlů pohledu.
Podporujeme děti nejen ve čtení samotném, ale i v práci s textem a jeho porozumění. Některé příběhy se stávají předlohou pro divadelní představení, která s dětmi připravujeme.
Pracujeme s materiály Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT), a pěstujeme tak u dětí zvídavost a zodpovědnost za svět, ve kterém žijí.

Od první třídy vedeme děti k psaní vlastních textů. Učí se psát nejen v písankách a opisováním.
Děti mají dennodenní kontakt s přírodou – při venkovní výuce, v projektových týdnech a v družině, která se po většinu roku koná na školní zahradě nebo v lese.
Skrze divadlo děti vstupují do světa příběhů, objevují souvislosti a učí se vlastní zkušeností. Dramatická výchova jim pomáhá rozvíjet tvořivost, sebevědomí a spolupráci. Pořádáme i vlastní přehlídku PiDiFest.
Děti proměňují svou přirozenou zvídavost ve skutečné objevy – kladou otázky, zkoušejí vlastní postupy a ověřují své nápady. Poznávají tak svět přírodních věd a rozvíjejí samostatné i kritické myšlení.

Učíme děti uvědomovat si svoji individualitu a zároveň umět spolupracovat s ostatními.
Projektové téma propojuje většinu předmětů po dobu zhruba 4–6 týdnů, nahlížíme ho z různých stran a na závěr děti zpracovávají projektový výstup. Příkladem může být téma Vesmír, Kraje ČR, Řemesla apod.

Projektové období trvá jeden kvartál (10 týdnů). S tématem se seznamujeme napříč předměty – český jazyk, matematika, psaní, angličtina, historie, hudební výchova, výtvarná výchova... Ke konci období žáci zpracovávají individuální nebo skupinový projektový výstup, který prezentují ostatním. Mezi témata patří například:
V Pivoňce jsme hodně trénovali vyjadřování před třídou a přípravu různých projektů. Taky jsme organizovali hodně akcí a učili se na tom, jak to funguje.
Dvakrát za rok pořádáme projektový týden, do kterého se zapojí celá škola. Děti si mohou vybrat z nabídky různých témat a vybranému projektu se pak věnují spolu s různě starými spolužáky. Na konci týdne si navzájem prezentujeme, co jsme dělali. Například při cestovatelském projektovém týdnu to byla témata jídlo a národní speciality, hudba a kultura, objevy a vynálezy, památky a divy světa, pohádky a příběhy. Také nás navštívili stážisté z Nepálu a z Turecka, se kterými jsme komunikovali anglicky.

V Pivoňce používáme tzv. formativní hodnocení, nikoliv číselné známkování. Přirozenou zvědavost a radost z učení považujeme za to nejcennější, s čím děti do školy přicházejí. A naší snahou je dětem tuto přirozenou touhu po poznání nevzít, ale podporovat ji.
Učíme děti neporovnávat se s ostatními, ale vidět své vlastní úspěchy a radovat se z nich.
Chuť poznávat poháněná vnitřní motivací může být orientací na známky snadno zničena. Pokud se děti učí kvůli tomu, aby dostaly jedničku, je to vnější motivace. Známkování v dětech umenšuje touhu se učit, stávají se z nich pouze lovci dobrých známek. A komu se to nedaří, ten se cítí špatně a často rezignuje.
Proto je hodnocení v naší škole orientováno jinak. Používáme formativní hodnocení, které poskytuje dětem relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Hodnocení je postaveno na slovním popisu konkrétních pokroků a věcí, které je potřeba procvičit. Takové hodnocení dobře informuje dítě i rodiče. Je to konkrétní zpětná vazba, jak dítě pracuje.
Slovní hodnocení vychází ze sledování dítěte při práci, sledování pracovních listů, sešitů, portfolia dítěte, individuálních i skupinových prezentací. Výkony žáků porovnáváme s výstupy ve školním vzdělávacím programu. Používáme také Mapy učebního pokroku. U testů používáme slovní hodnocení v kombinaci s procentuálním vyčíslením výsledku práce.
Pomocí škál hodnotíme konkrétní dosaženou úroveň znalostí a dovedností. V rámci jednoho předmětu je samostatně hodnoceno vždy několik konkrétních oblastí. Škály obsahují tyto stupně hodnocení:
J – Ještě neosvojeno – Dítě si výstupy pro dané období ještě neosvojilo.
Č – Částečně osvojeno – Dítě si výstupy pro dané období osvojilo částečně, stále se vyskytují potíže a potřeba pomoci.
T – Téměř osvojeno – Dítě si výstupy pro dané období téměř osvojilo, uplatňuje je ve známých situacích s připomenutím nebo mírnou dopomocí.
Ú – Úplně osvojeno – Dítě si výstupy pro dané období zcela osvojilo, uplatňuje je samostatně ve známých i zcela nových situacích.
Chyba je pro nás kámoš, chybami se učíme.
Považujeme za důležité, aby se děti nebály chybovat. Řídíme se tím, že „chybami se člověk učí,“ a proto za chybu nemá následovat postih. Vedeme děti k tomu, aby chyby chápaly jako příležitost k růstu. Montessori pomůcky, které v naší škole hojně využíváme, jsou uzpůsobeny tak, že dítě je schopno samo kontrolovat svou práci a nalézt své chyby.
Sebehodnocení je pro nás stejně důležité jako hodnocení od vyučujících. Děti na prvním stupni hodnotí svůj pokrok na konci každého týdne. Žáci na druhém stupni sami sebe hodnotí podle kritérií pro každý předmět na konci každého kvartálu.
Žáci znají cíle učení a vědí, jak k nim dojít. Pomocí porovnávání svého výkonu s kritérii dané oblasti se učí pravdivě reflektovat své učení a hledat další cestu ke zlepšení.

Od školního roku 2025/2026 doplňujeme slovní komentář na vysvědčení tzv. škálovým hodnocením podle metodiky Vysvědčení jinak, kterou vyvinula Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. (Více informací o Vysvědčení jinak najdete zde.)

Děti pracují samostatně, ve dvojici či skupině dle týdenních plánů výuky nebo dle nabídky různých činností. Vyučující koordinují činnost dětí, inspirují je a pomáhají jim vytěžit z práce co nejvíce. Někdy děti pracují celý den na aktuálním projektu. Vyučující pro děti připravují prezentace probírané látky a opakování.
V červnu vyrážíme na vícedenní puťák do přírody. Na puťáku se učíme v terénu, rozvíjíme samostatnost, fyzickou zdatnost i pospolitost mezi dětmi a dospělými. Veškeré vybavení a osobní věci si neseme v batohu na zádech, putujeme pěšky a spíme ve stanech nebo pod širákem. Jednou ročně jedeme také na expedici podle projektového tématu. A během celého školního roku podnikáme jednodenní výlety do okolí Chříče. Organizujeme také kurz plavání v Rakovníku.
Děti vedeme pomalu k tomu, aby se dokázaly vědomě učit na test nebo zkoušku. S testováním začínáme od 2. ročníku. V Zelené třídě (2.+3. ročník) děláme první testy se slovním hodnocením. Děti se poprvé účastní soutěže Matematický klokan a Národního testování SCIO. V Oranžové třídě (3.+4. ročník) začínáme dělat bodované testy se škálovým hodnocením a děti se účastní mezinárodní matematické soutěže Pangea. Postupně tak děti připravujeme na systém zkouškových období, který je čeká na druhém stupni.

Vyučování probíhá převážně v blocích dlouhých 1,5 hodiny věnovaných jednotlivým předmětům. Školní rok je rozdělen do čtyř kvartálů, které trvají vždy 10 týdnů. Rozdělení na kratší úseky než pololetí nám umožňuje stanovovat rychleji dosažitelné cíle a lépe strukturovat výuku. Ke každému kvartálu se vztahují kritéria pro hodnocení studijních úspěchů v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Žáci dostávají na každý předmět sylabus, kde jsou popsány cíle, požadavky vyučujících a podmínky pro splnění předmětu. Na konci kvartálu vyučující používají škálové hodnocení se slovním komentářem. Kvartál je zaměřen na jedno téma, kterému se věnujeme z různých stran a učíme se tak souvislostem.
Dvakrát za rok jedeme na expedici – několikadenní výpravu, kde si doplňujeme probírané učivo a čerpáme další poznatky v jiném prostředí. Žáci se aktivně zapojují do plánování a realizace (doprava, vaření apod.). Na závěrečné expedici v červnu žáci při badatelsky orientované výuce zkoumají konkrétní lokalitu, sbírají o ní data a realizují průzkumy. V zimě podnikáme expedici na běžkách. A vyjíždíme i na zahraniční expedice po Evropě.
Každý kvartál je zakončen týdenním zkouškovým obdobím, kdy si žáci ověřují své znalosti, odevzdávají vypracované úkoly a prezentují svou práci. Vyučující jim v jednotlivých předmětech udělují škálové hodnocení se slovním komentářem podle kvartálního plánu.
Jezdíme s dětmi na středoškolské veletrhy, na návštěvy vybraných středních škol a firem (např. Valeo, Moser, Sklárna Nižbor aj.). V rámci projektu Den pro školu k nám zveme odborníky z různých firem, kteří dětem popisují svou práci. Naši žáci a žákyně si také dělají testy osobních předpokladů a profesních preferencí. Používáme metodiku Smartee – Jak přemýšlet o své budoucí kariéře a povolání?



Inspirujeme se mnoha aspekty Montessori vzdělávání a používáme některé jeho pomůcky, například pro výuku matematiky, ale nejsme certifikovaná Montessori škola. Snažíme se, aby se děti mohly podílet na procesu učení a vyjadřovat se k němu. Náš přístup je participativní, „bereme děti do hry“. Snažíme se orientovat v současném světě a vést k tomu i naše žáky. Z pedagogického hlediska sledujeme trendy a bereme si z různých přístupů to, co nám přijde funkční. Myšlenky a metody Marie Montessori k nim rozhodně patří.
Třídy jsou u nás uspořádané do tzv. dvojročí. Kromě prvňáčků jsou spolu vždy děti ze dvou ročníků. V každém ročníku je 12 míst, v jedné třídě tak nikdy není více než 24 dětí. Celková kapacita školy je 108 dětí. Abychom se v tom lépe vyznali, máme třídy označené barvami:
V září máme adaptační týden, kdy se děti zabydlují ve škole a v novém kolektivu. Každý si vybere své místo ve třídě, uspořádáváme si lavice, sestavujeme společně třídní pravidla, děláme přespávačku ve třídě nebo pod stanem u Berounky. Odpoledne při společných hrách venku se děti seznamují i s dětmi a vyučujícími z ostatních tříd.
V Pivoňce místo číselných známek používáme průběžné formativní hodnocení a slovní zpětnou vazbu. Děti i rodiče díky ní vědí, co se daří a na čem je ještě potřeba pracovat. Děti na druhém stupni jsou hodnoceny škálovým hodnocením se slovním komentářem, formativním hodnocením a procenty. Děti zároveň od 1. třídy vedeme k sebehodnocení a k tomu, aby chyby vnímaly jako přirozenou a užitečnou součást učení. Od školního roku 2025/2026 doplňujeme slovní komentář na vysvědčení škálovým hodnocením podle metodiky Vysvědčení jinak Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. (Více informací o Vysvědčení jinak najdete zde.)
Domácí úkoly u nás mají své místo a děti je dostávají pravidelně, vždy však smysluplně a přiměřeně věku. Od 1. třídy doporučujeme, aby děti každý den krátce četly a psaly – stačí pár minut. Od 2. ročníku děti během týdne několikrát procvičují také počítání, protože praxe ukazuje, že je to pro upevnění základních dovedností důležité. Dostávají také projektové úkoly a úkoly na Umíme.to. Podle potřeby mohou také procvičovat například násobilku nebo vyjmenovaná slova, případně doma něco zjistit či se pustit do jednoduchého badatelského úkolu. Pokud dítě potřebuje cílenější domácí přípravu, domlouváme se na tom s ním a s rodiči například na tripartitách. Na druhém stupni domácí přípravy postupně přibývá, zejména v některých předmětech nebo před testy, aby si děti přirozeně osvojily dobré studijní návyky. Družina je především časem na odpočinek a hru s kamarády, ale pokud si v ní děti chtějí dělat domácí úkoly, samozřejmě mohou.
Ano, učebnice používáme všude tam, kde nám nabízejí dobře promyšlenou a srozumitelnou oporu při učení. V matematice pracujeme s učebnicemi k Hejného metodě, v češtině jsme si vybrali tematicky zajímavé učebnice Hany Mühlhauserové, které propojují jazykovou výuku s prvoukou, podporují komunikaci a přinášejí pestré činnosti; využíváme také písanky. Při výběru je pro nás důležité, aby učebnice ladily s naším způsobem výuky, byly kvalitně metodicky zpracované a odpovídaly potřebám dětí i probíraným tématům. Učebnici nevnímáme jako seznam, který je nutné za každou cenu celý vyplnit – je pro nás užitečným pomocníkem a podle potřeby ji doplňujeme vlastními materiály pro samostatnou i společnou práci.